Snílek

Jsem snílek a fantasta
a snad i trochu básník
a při závrati před spánkem
jsem si vysnil tebe,
věrnou posluchačku
mých romantických básní
Jen tebe jsem vždy miloval
a o našich snových setkáních
při kterých jsem toužil po lásce
jsem ti četl verše
složené jen pro tvé srdce
Tvé krásné oči se na mne usmívaly
a já věděl, že mi rozumíš
tak nikdo jiný v celém vesmíru
že o mé duši víš víc než já sám
Omámeně jsem na tebe hleděl
a dýchal jako ty
cítil jako ty
milovat jako ty
Ach, proč jen nejsi
Ach, proč já musím být!!
Kdybych i já nebyl
v nebytí bychom splynuli
A tak žiju sám
a těším se na naše noční setkání v nekonečnu
kam nikdo jiný nesmí, kam nikdo jiný nemůže
a stále doufám, že žiješ
Proto všem dívkám s krásnýma očima
čtu své pošetilé básně
a věřím, že jednou mi některá porozumí
a její oči se na mě usmějou
tak jako tvoje, protože pak jsou to tvoje
Má věčná lásko....