Bůh a Já

Vývoj je iluze, je to jen důsledek iluze zvané čas. Ve své podstatě byl vesmír stvořen od začátku do konce ve vší komplexnosti a rozmanitosti, vše existuje tady a teď, vše, co bylo v minulosti i vše z budoucnosti. 

ALE, je zde jedno velké ale a tím je prožitek, který tomu všemu již stvořenému dodává naprosto nový rozměr, to je to nové, co do vesmíru přinášíme a čím ho obohacujeme. Rozhodně to není pouhá zábava a má to hluboký význam a smysl. To, co přinášíme jsou naše autentické pocity z prožívaného, je to radost z "objevu" (i když vše je známé), je to štěstí ze shledání (i když jsme se nikdy nerozešli), je to extáze ze splynutí (i když jsme stále propojeni). 

Například tuhle extázi ze splynutí nemůže prožít nikdo, kdo se nikdy necítil odděleně. Proto existuje TO VŠECHNO, dává nám to příležitost a prostor prožívat naprosto fantastické věci - zamilovat se, dosáhnout cíle, naplnit své představy, transformovat se, vzestoupit.

Považuju otázky o podstatě Boha a Života za naprosto legitimní a mají být pokládány stále znova a znova, protože Bůh JE tak mnohovrstevnatý a multidimenzionální, že žádná konečná odpověď neexistuje. A každý z nás má na ně svou vlastní individuální odpověď, která se proměňuje jak v čase, tak v prostoru. Díky Ivano, za otázku.

Protože jsme součástí jednoho celku, já a Bůh, tak vím, že Bůh je stejný jako já a chce to, co chci já. A tak tím, jak poznávám sám sebe, to kým jsem, co prožívám nebo kam chci jít, také poznávám Boha v sobě. A čím lépe znám sám sebe, tím lépe znám Boha.

leden 2009