Doteky jara

Vločka padá
směje se mi
mraky se mračí
a vítr hučí v uších
mráz mě v nose šimrá
a tahá za šos kabátu
táhne mě do svahů
tam rostou dlouhé rampouchy
zářivá rosa v trávě
blištivé bílé víno
loretánská zvonkohra
rampouchy cinkají
hrají si s kapkami
hrají si na schovávanou
slunci však neutečou
rampouchy bláznivé
visící netopýři
na okapu skal
na střeše světa
ločka padá, kapka dopadne
je konec smíškům
zima taje, zima chřadne
slyším doteky jara
a směju se sám
běžím a skáču
křičím, zpívám miluji
V cukrové peřině
v prachové vatě
v závěji smíchu
schovám se celý
aby mě neviděli
ptáte se, kdože mě hledá?
No přece hordy sněhuláků
s mrkvovými nosy
co táhnou k pólu
jen ať si jdou
už slyším doteky jara
Ledová pláň, haha
od vrby k osice
tak na jedno sklouznutí
malinké lízátko
talířek s mlékem
na jedno líznutí
sladké a hladké jak leštěný mramor
skluz, ach to je slast
let
a pak na zadek pád
ach jo, v lét mi to bude chybět
teď ledy pukají
a škrábance bruslařů
je až za rok zas ozdobí
ledy odplouvají
snad k moři dorazí
aby i velryby něco měli
z toho mého pádu
když slyším doteky jary
když cítím změnu