Jak jediný člověk dokáže ochromit skupinu?

Pozorovali jste někdy různé způsoby, jakými jediný člověk dokáže vykolejit a ochromit vysoce funkční skupinu? Dokážete popsat jakými různými způsoby k tomu dochází?

Tahle otázka je z témat do Kruhů srdce, z knížky Tej Steinera. Ta témata a otázky jsou stavěné tak, že lidi spojují. Smysluplné debaty jsou jednou z tvůrčích činností, díky kterým Kruhy srdce nebo jiné propojené skupiny vznikají. 

Kruhy srdce jsou malé skupinky lidí, které se scházejí a lidé v nich společně pronikají do toho, kým skutečně jsou a co chtějí v životě dělat, nebo co by chtěli a mohli udělat společně. Je úžasné sledovat dynamiku takové skupiny, jak se formuje, jak se lidé v ní slaďují, jak se učí spolupracovat, jak pronikají jeden druhému do srdce. A jednou z metod, jak si uvědomovat to, co se ve skupině děje, jsou právě takové otázky do společných diskusí, právě díky nim si lidé nejrychleji uvědomují, co sami v takové skupině dělají, jak jí staví nebo boří. Od té doby, co Kruhy srdce znám, se na každou skupinu, ve které jsem, dívám optikou Kruhu, i na tuhle naší skupinu na ningu. A tak i zde sleduju to, co jí staví a co boří, co nás propojuje a co naopak odděluje.

Takže co jsem o ochromení skupiny vypozoroval:

Stačí úplně málo - jeden mluvka. Jsou lidi, kteří prostě rádi mluví a nepřestanou a nepřestanou dokud si aspoň malinko myslí, že je někdo poslouchá a když je nikdo neposlouchá, tak si najdou někoho, komu ta svoje slova vnutí. A pokud ten začne ze zdvořilosti poslouchat a nemá odvahu to ukončit, vyslechne si úplně všechno - sáhodlouhé příběhy, nekonečná vysvětlování, obhajoby, obžaloby ... mluvka ve skupině je katalyzátor, obzvlášť když skupina řeší nějaký problém a on najednou spustí svou kanonádu slov a je k nezastavení, ke každé situaci má komentář, když mu to něco připomene, hned má po ruce příběh z mládí nebo co se stalo kde jakému příbuznému nebo známému. Svými řečmi dokáže ovládnout celý prostor a čas a totálně energeticky vysát všechny přítomné. Tedy pokud se nechají, pak jsou lidé podráždění, nevrlí, netrpěliví a vzteklí...a to jen proto, že včas nevyjádřili, že se cítí špatně v přívalu slov...

Kruh srdce je úžasný v tom, že i s takovým mluvkou se tam dá pracovat a rychle mu odzrcadlit, že jeho řeči unavují a že to, co opravdu od něho chceme slyšet je sdílení, jak se právě teď cítí a co skutečně chce. Nic víc, ale taky nic míň!!!! Mluvkové chtějí pozornost a Kruh srdce jím jí může dát i bez toho přívalu slov - je úžasné jen tak tiše sedět a dávat druhému 100% pozornost a je kosmické takovou pozornost od druhých dostávat

Mluvím o živém Kruhu srdce, o skupině přátel, kteří se scházejí, to nemusí být ani seminář Kruhu srdce, který mnozí z nás znají. Na semináři takového mluvku lektor rychle utne (pokud takovým mluvkou není on sám :-). Naopak píšu o jakékoliv skupině, která nějak funguje a pak do ní někdo užvaněný vpadne. A dokonce to nemusí být ani někdo, kdo druhým vnucuje svou pravdu, ale prostě jen mluví a mluví...

Každá skupina je pro mě jako budova či chrám (proto jsem také spirituální architekt) a na vše, co ve skupině děláme, se dívám jako na činnosti při stavbě. Některé činnosti tu budovu rozšiřují, zkrášlují nebo modernizují, jiné ji ničí a devastují. Samozřejmě například při rekonstrukci se občas i bourá, ale jde o záměr a o koncensus, čeho chtějí lidé dosáhnout. A tak skupina může být pastouškou, vilou, továrnou nebo chrámem lásky...

Chrám není lepší než pastouška, ale záleží na tom, v čem lidé chtějí žít a co si postaví a věřím, že až je ta současná pastouška mezilidských vztahů omrzí, přijdou na chuť zkusit žít v jiném světě, kde je více lásky a světla, proto kreslím vize Nové Země a dávám je k dispozici.