K návštěvě papeže

 Znám spoustu mladých lidí, kteří mají SPIRITUÁLNÍ zkušenost s Bohem, prožili nějakou duchovní událost, ale jejich vjemy jsou v rozporu s tím, co o těch věcech tvrdí církev. Prostě to nesedí. Například můžeme být v kontaktu s Bohem tady a teď a nepotřebujeme k tomu žádné prostředníky a informace, co potřebujeme , můžeme dostat od Boha přímo, a nepotřebujeme Bibli. A také spousta lidí přináší zvěst, že nepotřebujeme být spaseni, protože jsme nikdy nebyli odsouzeni, čímž pádem je celá křesťanská ekonomie spásy na draka. A když zde jsou tyhle rozpory, máme věřit nějakým starým pánům, kteří tyhle zkušenosti zpochybňují, nebo hlasu srdce v nás? Církev nahradila spiritualitu religiozitou a to je příčina jejího úpadku a těžko se jí podaří nás nahnat nazpět, sliby, prošení ani hrozby nezabírají. Při těch papežských mších se pořád mluví o radosti, ale účastníci se vyzývají ať proboha vůbec žádnou radost neprojevují. To je ta schizofrenie

O zodpovědnosti: pan Razinger ať je především zodpovědný za svůj život a nám ponechá zodpovědnost za ten náš, neodžije ho za nás, nechodí v našich botách, neučiní za nás naše volby a neponese za ně důsledky. Respektuju, že on si zvolil být křesťanem, dokáže on respektovat to, že miliony lidí si volí jinou cestu sebepoznání a poznání Boha?

Křesťanství není jediné, které tvořilo Evropu, Evropa je také římská a antická a je v ní také svobodný duch nových národů. Křesťané by si jistě rádi Evropu přivlastnili, ale oni jejími vlastníky nikdy nebyli, naopak Evropa vlastnila je. Kdyby byla Evropa podle gusta katolíků ze 13. či 15.století, nelišila by se od islámského chalifátu i s jeho právem šarija. Naštěstí Evropa je nádoba, která má obsah a ten obsah (např.křesťanství) nelze s nádobou ztotožnit a teď prostě přišla doba výměny obsahu, kdy se musí ode dna zvednout 2000 let staré usazeniny, které už tvoří kámen. Moudrý člověk vlije víno až do čisté nádoby

Křesťanství nerovná se Bůh, spíš vidím, že to, co hlásá církev, je v rozporu s Bohem, např. druhořadé postavení žen, démonizace sexu atd. Teď mnoho lidi hledá novou cestu k Bohu, založenou na čisté lásce a Čechy jsou centrem tvoření tohoto nového vztahu. Křesťanství je náboženství, to o čem mluvím já, je spiritualita.

Pokora je sebepřijetí sebe sama ve své podstatě, se vším všudy, na všech úrovních a v celé komplexitě. Jedině s pokorou lze přijmout pravou eucharistii, vědomí, že Toto tělo je nádobou a Tato krev je krev Boží. Pravá eucharistie je pokorné přijetí dědictví lidskosti, je to přijetí smyslu života, je to přijetí vědomí, že Bůh je přítomen v každém z nás.