Můj život v komunitě

Hledám své nejkrásnější představy o životě a ty prožívám. Dávám si do života ty nejlepší přátele, daruju si ty nejskvělejší zážitky, jako byly Kruhy srdce a tvořím, třeba duhu nebo píšu básně. A sdílím svůj život, je to čím dál zábavnější, protože sdílení pocitů a přání je vlastně druhý krok k materializaci nejkrásnějších představ.
---------------------------------------------------

V pondělí po prvním Kruhu srdce ve Skochovicích jsem snil s otevřenýma očima, vymýšlel jsem si nejskvělejší život, jaký bych chtěl prožít. A pojal jsem to jako rozhovor se svou svou ženskou polovičkou, kdy ona se mě ptala.

- A co bys chtěl vlastně v životě dělat?

* Představuju si, že žiju v komunitě jako byla ve Skochovicích, že to, co jsme prožili tam, budu prožívat do konce života. Budeme bydlet někde u lesa a bude tam pořád nálada jako v Kruhu srdce, budeme často tancovat a zpívat, hrát divadlo. Někdo se bude smát někdo plakat, a nikomu to nebude nevadí.

- A čím by ses živil?

* Pracoval bych pro tu komunitu, psal bych básně nebo bych třeba byl kronikář.

- Z toho bys moc peněz neměl.

* Vlastně toho osobně moc nepotřebuju, postel, skříň, stůl, židli, počítač, vše ostatní by mohlo být společné, hlavně kuchyně, miluju společné obědy a večeře. Stačila by mě jedna malá místnost nebo trošku větší, kdybychom byli dva, nebo ještě větší, kdybychom byli tři.

- Takže by tam byly i děti?

* No jasně, bez nich by to nebyla ta pravá zábava. Bavilo by mě je učit, tuhle zapomenutou touhu jsem v sobě probudil ve Skochovicích, nadobro jsem jí zavrhl asi v sedmi letech, teď se zase objevila.

- A co bys děti učil?

* Zeměpis, dějepis, astromonii, fyziku, ale ne tak, jak se to učí ve školách, úplně jinak.

- Myslíš, že to děti bude bavit?

* Naprosto, všechny děti v komunitě se budou těšit na středu, protože je bude učit Kamil. Bude to den objevů. Mimozemská loď, plná malých mimozemšťanů, přistála na neznámé planetě a jdou jí zkoumat. Ta planeta je úžasná, rostou na ní naprosto neznámé rostliny, žijí tam podivuhodní živočichové,dinosauři, trilobiti, neandertálci, jsou tam neuvěřitelná místa jako velehory, dno oceánů, kontinenty pokryté ledem, pralesy, pouště. A pak tam žijí takoví podivní tvorové s kulovitým chlupatým útvarem na vrcholu, s dlouhými trubkovitými výběžky, které vybíhají z takové válcovité střední části. Ti tvorové mají úžasný společenský život, dlouhé dějiny, nadšeně všechno zkoumají, vychovávají mláďátka, zpívají, tancují, malují, staví domy, města nebo továrny, vyrábějí množství nepochopitelných věci. Jsou nám mimozemšťanům tak podobní. Už vidím, jak vyrazíme objevovat např.les, každý průzkumník přinese několik objektů ke zkoumání, rostliny, živičichy (prosím noste živé), kameny. "A tohle Pepíčku, to je opravdu úžasný objev, to je hovno."

- Proč je budeš učit jen ve středu? Tohle je program na celý týden.

* Někdo je taky musí naučit česky, anglicky, číst, psát, počítat a na to tam budou jiní. Ale ještě v úterý budu s dětmi z mateřské školky a ty se na mě taky budou těšit, protože když je s nima Kamil, tak se můžou prát, vykřikovat, tahat navzájem za vlasy a užijou si spoustu legrace.

- To jsou jen dva dny.

* A ve čtvrtek budu šéfkuchař, budu velet Nejvelkolepější Čtvrteční Hostině, kdy se budou podávat nejlahodnější pochoutky místní kuchyně jako medovník s pomeranči nebo bramborová kaše na zeleném trávníku nebo zapékané těstoviny přímo od andělů. A v pátek to všechno sepíšu do kroniky.

- Kdo bude v té komunitě s tebou?

* Ty? Náš Kruh srdce? Představuju si tak padesát lidí, plus naše děti. Ale to nebude jediná komunita, budou jich tisíce a občas se někdo k nám přistěhuje a jiný zase odstěhuje, jak každému bude velet srdce a někdo s náma bude chtít být jen občas a někdy my zas budeme chtít být sami. Tak někde hluboko v lese postavíme chatku, kde bude klid, taky tam občas zajdu.

- Ale peníze jsou stále potřeba, už jen na zřízení té komunity a život samotný taky něco stojí.

* Možná že ani start nemusí být tak drahý. Zpočátku bychom tam jen bydleli a pracovali někde mimo. Nebo bychom mohli mít nějakou firmu, kde bychom se zaměstnávali sami, třeba počítačovou. Nebo co kdybychom pořádali podobné semináře jako ve Skochovicích, měli bychom tam 20 míst navíc, lidé by přijeli, dali by nám nějaké peníze za pobyt, přes den by se učili dělat Kruh srdce a večer bychom společně zpívali a tancovali. Od pondělí do pátku á 8000,- na hlavu :-) a při Nejvelkolepější Čtvrteční Hostině by nám předvedli svá divadelní čísla, při kterých bychom se řechtali jak koně. A když už by se vařilo pro 70 až 100 lidí třeba bychom mohli mít nejvyhlášenější vegetariánskou restauraci v okolí, kde by se vařily větší pochoutky než jen nudle s mákem nebo zapékaná brokolice. A možná bychom mohli zavést LETS podle Pat.

- Takových komunit by bylo víc?

* Určitě, navštěvovali bychom se, vždycky bychom udělali společný Kruh srdce a podnikli nějakou společnou akci. A jezdili bychom po celém světě nejen po Čechách, ke Christianovi domů :-), Do Ameriky, do Austrálie, Jižní Afriky, do Kanady, po celé Evropě. A jednou za čas bychom udělali celoplanetární Kruh srdce, to by byl náš největší svátek

- Ale jsou věci, které v Kruhu srdce nejde dělat, musí se ven.

* Omezil bych je na minimum. I svatbu bych chtěl mít v Kruhu, proč jí dělat na úřadě, před nějakým neznámým úředníkem? Představuju si, jak stojíme spolu uprostřed Kruhů, blízko nás ti z našeho Kruhu srdce a kolem nich je další Kruh kde jsou ostatní a všichni zpívají nějakou bláznivou písničku, kterou je naučil šoumen Péťa nebo hrajou dětskou hru od Vlastičky a nakonec si všichni zatancujeme Francouzský tanec. A i rodit se dá v Kruhu v nějakém pelíšku, kde bude teplo a všichni se budeme těšit na toho tvorečka, který příjde mezi nás, nebude muset žádný Kruh hledat, vždyť se do něho narodí a bude v našem Kruhu, dokud nedostane touhu vytvořit si vlastní. A ještě mám jednu nejkrásnější představu, všichni tancují a zpívají, i když já už nemůžu, ale mám radost s nima, protože jsem v Kruh. Děti si hrají, ptáci zpívají, Sluníčko hřeje. Pak příjde Pepíček a zeptá se mě: "Jé Kamile ty umíráš? To je sranda." "Jo Pepíčku, už se těším." Jestli tohle prožiju, budu vědět, že jsem měl ten nejlepší život, jaký jsem si uměl představit. Pak Vám řeknu: "Tak čau. Zase se uvidíme." A spokojeně umřu. Zahrabají mě pod můj oblíbený strom, kolem vysází blatouchy a sedmikrásky a do větví vypustí ptáky.

pocit? nadšení, touha, očekávání. slzy radosti.