O Kopretině a Růži

07.08.2008 00:00

 

Mistr Wuwei šel jednou po louce a uviděl Kopretinu, sedl si k ní a dlouze se na ní díval. Kopretina se skvěla na slunci a dělalo jí dobře, když si jí mistr prohlížel a čím déle se díval, tím si připadala krásnější až byla nejkrásnějí.

Ale mistr vstal a řekl jí: "Nejkrásnější květina na světě je Růže." A odešel. Když to Kopretina uslyšela, začala plakat, myslela si, že je nejkrásnější, ale není? Když to řekl někdo jako je mistr Wuwei, tak to musí být pravda. Už chápala, proč mistr odešel, nebyla dost krásná.

Kopretina vždycky chtěla být nejkrásnější květinou na světě, byla to touha jejího srdce, a tak se rozhodla, že se změní, že se stane Růží, aby potěšila mistra a ten se k ní vrátil. Letěla kolem Moucha a Kopretina se jí zeptala: "Moucho, viděla jsi někdy Růži?“ „Ano Kopretino, ale jen jednou a byla nádherná.“ „Poraď mi prosím, jak se stát Růží?" "Nevím Kopretino, vím jen, jak se stát mouchou," „Jsem tedy alespoň krásnější než Růže?“ zeptala se s nadějí v hlase. „Ne, nejsi, Kopretino,“ zabzučela Moucha a odletěla. Kopretina si vzdychla, už ani Mouše se nelíbím.

Pak letěla kolem Včelka: "Včelko, Včelko," volala Kopretina, "řekni mi něco o Růži.“ „Ráda k Růži létám, krásně voní." “Řekni mi, jak se ze mě může stát Růže?" "Nevím Kopretino, vím jen, jak se stát Včelkou,“ „Řekni mi, Včelko, voním alespoň lépe než Růže?“ „Ne, nevoníš,“ zamávala křídly Včelka a odletěla. Kopretina si připadala nehezká a smradlavá, naprosto příšerná v porovnání s Růží. Teď věděla, že mistr Wuwei měl pravdu a hořce plakala.

Když uviděla Čmeláka, chtěla se před ním schovat, být neviditelná, ale jak takovou věc má udělat Kopretina na louce? „Ahoj Kopretino, Moucha s Včelkou říkaly, že máš zajímavé otázky,“ spustil Čmelák a přistál na jejím rozevřeném květu. „Leť pryč Čmeláku, nechci, aby ses na mě díval.“ „Proč?“ „Jsem nehezká.“ „Připadáš mi stejná jako vždycky.“ Kopretina se rozplakala ještě víc, protože si uvědomila, že byla vždycky taková a jen sama sebe obelhávala. „Proč pláčeš Kopretino?“ zeptal se Čmelák. „Mám velikou touhu v srdci a právě jsem poznala, že jí nikdy nemůžu naplnit.“ „Touhy srdce se vždycky naplní, protože jsou tím, co máme na tomhle světě prožít. Mohu ti nějak pomoci?“ „Leda bys příteli věděl, jak se stát nejkrásnější květinou na světě.“ „Ale ty už přeci jsi nejkrásnější květina, jsi přeci Kopretinou.“ řekl Čmelák a se smíchem odletěl.

Druhý den, hned po rozbřesku, ještě za ranní rosy, šel mistr Wuwei znovu po louce a sedl si vedle Kopretiny...

Cesty duší 2008

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode

TOPlist