Princip hojnosti

Tenhle příběh napsal jejich život a lítal v mailech mezi nimi.


ONA: Příteli, jsi tady????????????????????????


ON: Jsem tady....často na tebe myslím....ale nevím, co bych psal :-))


ONA: Napiš něco ze sebe, strašně ráda si to čtu!!


ON: Přemýšlím o tvé radě "cesta se objeví, až na ní vykročíš"...hodně to rozdýchávám, protože v mé mysli se to dost podobá skoku do propasti. Zatím získávám odvahu, mluvím o své nové práci se spoustou lidí a sleduju jejich zpětné reakce, tvořím si přesně, co chci dělat, píšu si to slovo od slova, obraz od obrazu a zkouším to dělat, kdykoliv mám příležitost. Měli jsme úžasný setkání, tak jsem to zkusil. Fungovalo to, mám takovou radost. Pořád mám inspiraci, ale chci dělat v týmu a ten se zatím tvoří. S lidma se mi ty nápady hrnou desetkrát rychleji. Víkend byla bouře tvořivosti, užíval jsem si každou vteřinu. A příští týden chci rozpoutat uragán tvořivosti, znám spoustu lidiček, kteří chtějí změnit práci stejně jako já, stále mě zajímá, co oni chtějí dělat a jak to pasuje s tím, co chci dělat já. Rozhodně na nich "vyzkouším" to, co je náplní mé budoucí práce. Vlastně už na tý cestě jsem, akorát si to musím pořád připomínat, důvěřovat si, dodávat si odvahu...když jsem s lidma, je to snažší, když jsem sám, občas rozdýchávám pochybnosti.


ONA: Můžeš mi tak nějak vysvětlit, jestli to jde, co máš v plánu dělat? Zajímá mě to. "Cesta" se neobjeví, ona dávno je, jenomže ji nevidíš. Tak je to se vším, proto jsem nešťastná, že ji nevidím, že nejsem schopná vidět, co mám dělat. Moc Chci, to mě oslepuje, stejně jako tebe. Mám vyzkoušený, že když něco chceš, nemá cenu to dlouho rozdýchávat, ale skočit přímo do toho, jinak se z rozdýchávání stane zvyk a rutina a zůstane jen při něm. Rychlá rozhodnutí a skoky se zavřenýma očima do neznámý vody, to nás dělá šťastnými. I když si narazíš prdel...


ON: metafora "skok" se mi nelíbí, necítím se v ní dobře. Lepší pro mě je "výstup na vrchol", pěkně krůček po krůčku testuju cestu.

Co chci dělat? To, co mě baví a z čeho mám radost. To, co mě učíš ty. Jsem duchovní průvodce, tak to chci dělat na 100%. A co konkrétně? Chci šířit a propagovat Kruhy srdce, je to jednoduchá a účinná metoda, jak člověk může poznat sám sebe, jak se naučí funkčně komunikovat s druhými lidmi, jak může vyjádřit to, kým skutečně je, jak může prožít to, proč je tady na Zemi, co je smyslem jeho života. Kruh srdce je skupina lidí, kteří chtějí být spolu a kteří uzavřeli dohody o Kruhu, chci druhé provázet na cestě, na které si tvoří svůj Kruh srdce. Chci je dovést k prvnímu prožitku propojenosti, který v Kruhu mohou zažít, chci jim ukázat způsoby, jak toho mohou docílit a chci je podporovat v hledání všeho, co mohou v Kruhu prožít nebo vytvořit.

Zatím mám představu kurzu nebo prožitkového semináře. Mám připravenou jednodenní akci, kterou chci nabízet, říkám jí Kurz objímání, jak prostřednictvím objetí můžeme poznat sami sebe. Od toho všeho je malý krůček k teambuildingu a práci v týmu nebo se skupinou, k poradenství v mezilidských vztazích nebo v osobnostním rozvoji, k tvoření reality prostřednictvím afirmací nebo tvůrčích energií.

Mám ideu ročního kurzu,kterému říkám Druhé dětství, kde se všichni neskutečně vyblbnem. A chci najít lidi do svých Kruhů srdce, prostě takové, kteří v Kruhu srdce umí a chtějí žít. Ale to chce trénink, můj i jejich.


ONA: Na vrchol nebo do vody dolů, ono to je vlastně to samý, jde o to - učit se - Taky nevíš, co na tom vrcholu najdeš a vlastně stejně zase musíš dolů, co bys dělal sám na nějaký špičce, kde se ani neotočíš., abys neslítnul..((-: Lidi se škrábou někam do vrcholů, myslí si, že musí nahoru,CO NEJVÝŠ, ale stejně máme zůstat, kde jsme,TADY a u SEBE, abychom zjistili, že my sami jsme to, co chceme najít.

Máš krásný pláneček, líbí se mi, tak se na ten výstup pořádně obuj, stejně nejtěžší a nejnamáhavější je cesta dolů, až se budeš vracet do nížiny zpátky k lidem, protože o nich kruh srdce je, jako všechno. Na 100 procent, myslíš, že to jde? Je vůbec něco stoprocentní?


ON: Všichni jdeme nahoru, každý svou cestou, a na vrcholu se všichni sejdeme. Ale ten vrchol není konec, dá se přeci letět vzhůru nebo prostě kamkoliv, třeba zase dolů k lidem na cestě. Ale to je úplně jiný pocit, stojíš na zemi, ale máš křídla a zpátky na vrcholu jsi za minutu.... je to jako být tajným miliardářem a pracovat na úřadě jen proto, že to miluješ...

Na 100% lze dělat jedině to, co tryská z hlubin srdce, něco, co je nejvyšší spirituální touhou, něco, co směřuje k naplnění bytí, ke smyslu života. Proč se zabývat něčím, co lze dělat jen na 99% a míň? Nejde o to, jestli druzí hodnotí mé nasazení jako stoprocentní, jde o to, jestli já dané činnosti dávám tolik energie, lásky a elánu, kolik chci.


ONA: Ono je vůbec divný hodnotit jakoukoliv práci se svou duší čísly. Na sto procent budu dělat duchovního průvodce, tím se degraduješ dopředu na nevěřícího Tomáše. Budeš to dělat a basta, vymezit si nějaký limit prostě nejde, tohle můžeš jenom dělat, nic víc. Na sto procent makej v práci..((-:, ať nemáš stoprocentně žádný resty.

Přiznám se, že taky chci dělat něco jinýho, pomalu na tom makám, ale jde to ztuha. Ani nevím, jestli to v týhle inkarnaci stihnu. Jde o to DÍVÁNÍ SE, neumím se ještě pořádně kouknout, mám asi strach. Ale vedou mě a drží mi palce, snaží se mi pomáhat, jenže to pokaždý zvorám tím svým chtěním.

Mám obrovský kus práce před sebou, že mi jde z toho hlava kolem. Řeknou mi: "teď se pořádně dívej, máš to před sebou.." V tu chvíli začnu jančit a vidím velký kulový... Je to nevyzrálost,nestabilita, nesoustředění..


ON: Co chceš dělat? to mě zajímá. Co tě láká? kam tě to táhne?

O sto procentech: já JSEM duchovní průvodce a teď mám volbu, buď budu dělat to, co mě baví, z čeho mám radost, co miluju, co je naplněním smyslu mého života nebo ne s rizikem, že budu mít pořád pocit nenaplněnosti, radost bude smíchaná se smutkem, zábava s nudou, láska se strachem. Prostě chci svůj čas strávit prací, která má pro mě smysl. Chci své nové práci věnovat 50 hodin týdně, tak mám časově definované své stoprocentní nasazení (51h=102% a to už je moc), za odměnu 100 000 Kč měsíčně. To prostě se současnou prací už nejde dohromady.


ONA: Chci tvořit jako ty, ale jinou formou. Chci psát a věnovat se lidem a jejich duši, mít na ně čas. Psaní mě strašně baví, myslím to, co dostávám pod prsty od svých průvodců, když ťukám do klávesnice. Lidem se to líbí, chtějí další a další a já nemám čas. Mám tady spoustu dalších zakázek, ale nestíhám. K tomu taky potřebuju prachy a ty nejsem schopná uvidět. Zatím. Ale prý se zadaří. Táhne mě to stejně jako tebe k lidem. Ale jsem individualista, však víš, žádný velký organizace.


ON: Kolik peněz chceš? Na co je chceš? A co chceš sama investovat?

Prostě si to nadefinuj podle hlasu svého srdce. Peníze jsou energie a jako každá energie kudy tečou, tudy tvoří. Řekni jim odkud a kam mají téct, co mají ve tvém životě vytvořit...třeba si to nakresli, když to máš "vidět", ale zkus to třeba také slyšet, cítit nebo ochutnat.

Druhý krok je prožít si dopředu jaké to je, když už je hotovo. Co prožíváš, když už máš dostatek peněz a času a píšeš kolik hrdlo ráčí? Jaký je to pocit?


ONA: čteš mi z duše. Ta představa, že -už to je-, funguje, už jsem byla hodně blízko, cíl na dosah ruky, už jsem se ho dotkla..dokonce několikrát, tak nějak znám cestu, jde o dobrý soustředění a napojení se. No, chci se financovat sama, abych nemusela být živá z toho, co mi lidi dají za moji práci. Vím, že to je možný, ale nevím, jestli to bude umožněný zrovna mně, jestli jsem schopná si to sama sobě dovolit. Chtěla bych si zařídit takový malý duchovní azyl pro unavený dušičky nebo i pro zvídavý a hledající, který chtěj prožít nějakou tu extázi z poznání vlastní krásy a ochudit řady typicky konzumních lidiček. Zatím to je sen, který se pomalu formuje. Potřebuju spoustu peněz a vím, kde na mě čekají, jenom si je vzít...Ani nevíš, jak mi pomáháš, jak to cítím..to je fakt mazec


ON: dovol druhým ocenit to, co jim dáváš, jak si toho váží, jakou to má pro ně hodnotu. Tvým prostřednictvím si totiž mohou uvědomit, jak si váží sami sebe, jak si cení času který s tebou strávili, jakou hodnotu má pro ně to, co s tebou prožili. Ty jim DARUJEŠ svou práci, čas, energii a lásku a oni ti DARUJÍ peníze nebo věci.

Principielně je to něco jiného než BRANÍ si peněz za práci. Dovol druhým být štědrými, ať se s tebou rozdělí o to, čeho mají nadbytek. Ty máš nadbytek lásky a s radostí se dělíš, a někdo má nadbytek peněz a o ně se zase on dělí s tebou.

Tohle je postaveno na principu hojnosti, že je dostatek všeho, co potřebujeme k životu podle svých nejkrásnějších představ. Chci to zavést i do svého života a tak si tvořím systém financování těch mých kurzů nebo seminářů. Já i všichni účastníci si platíme své náklady, ubytování, jídlo, dopravu, maximálně se složíme na nájemné. Já daruju svou práci a energii a neočekávám od nich nic nazpět, ale všechno to s nimi sdílím. Mluvím o tom, co vkládám (čas i peníze). Něco se mnou prožijou a já se jich zeptám, jak si toho váží, jak si váží času, který se mnou strávili, jak si cení mé práce? Někdo říká, že hodnota byla nulová a já jsem šťastný a někdo jiný říká, že si to cení na milion. S radostí ho přijímám :-)

A teď už to je...co cítím? svobodu, volnost, obrovské sebevědomí, bezpečí, tvořím svůj život podle svých nejkrásnějších představ. Z toho milionu u mě nezůstává jediný dolar, všechny peníze odtékají a cestou tvoří dům, zahradu, čistý vzduch, čistou vodu, čisté vztahy, zdravé jídlo, duchovní centrum, knihovnu, Humanity´s Team atd....Tak takhle to mám nastavené já :-)


ONA: Tohle už mi jeden přítel vysvětloval, že si za svou práci říkám málo peněz, že čím víc si řeknu, tím víc si mě budou lidi i vážit a víc moji práci ocení. Jenže to je jak kdy a jak kdo. Chci tu práci dělat i pro ty, kteří žádnou hojnost nemají. Pro mámu, která je sama s dětmi a nemůže si třeba dovolit vydat ani jedinou stovku navíc. Tohle dobře znám, když počítám i dvacky v peněžence a mám na týden pro sebe třeba 90 KČ. Ty i ten kamarád jste sami a svoje peníze dáváte jen sobě a pro sebe a podle toho se tvoří váš názor na ocenění práce. Navíc jste oba chlapi, máte vzdělání a mnohem víc materiálních možností v tomhle státu, jste vysmátý a za vodou. Jenomže ženská je na tom kapánek jinak, hlavně když nemá titul a ani na ten titul nemá a může dělat jen to, co umí, protože na zedníka ani na kuchařku ani na servírku ani na manažerku nebo daňovou poradkyni se nehodí, protože to prostě neumí a nebo je už moc stará... Kde má nějakou hojnost??? Takže když ke mně přišel chlápek, který je sám a vydělává dvacítku, tak jsem si řekla za výklad karet 400. Ale když přišla holčina a byla v problémech až po uši, studuje, pracuje a na všechno je sama, řekla jsem si 150.

Princip je dobrý, dostatek a hojnost je, jenom je trochu mimo některé lidi.

Chci, aby měl ke mně přístup každý, i ten, kdo nemá žádný peníze. Kdo je má, zacvaká, kdo ne, bude to mít třeba i zadára, vždyť jenom to, že přijde a bude chtít poznávat se a uvidím upřímnost, to je pro mě taky ocenění. Když se pracháčům nebude líbit, že oni platí a tamhleta paní ne, tak jim dám na vybranou, jestli mi chtějí dát peníze, ať dají, jestli ne, tak ne, je to jejich volba. Dobrá utopie, co?? Ale takhle sním.

Nechci být závislá na těch lidech, aby to mohlo fungovat, budou tvořit jiný peníze, který zbytečně kdesi leží a netvoří a jsou stejně od nás ode všech. Pohnou se a přitečou k nám, už se těším ((-:

Když si čtu tvoje plány, vlastně to je totéž.

Jsi hodně daleko, cítím to, taky se začínáš dost natahovat, aby sis cíl osahal. V jednom snu se mi zdálo, že jsme k tomu vrcholu dospěli my oba současně. Ty trochu lehčeji a s větším optimismem, ale nakonec i já. A nahoře jsme se objali.

Jak chceš docílit čistý vzduch?


ON: "Chci tu práci dělat i pro ty, kteří žádnou hojnost nemají" - chápu Tě. Veď ty lidi k hojnosti, ukaž jim, kde tu hojnost ve svém životě už mají a mohou jí projevit okamžitě. Hojnost není otázkou majetku a bohatství nemá nic společného se ziskem. Bohatství a hojnost jsou spojené s jednou úžasnou vlastností, se štědrostí. Znám chudáky s miliardou na kontě a znám boháče bez koruny v kapse, rozdíl mezi nimi je právě ve štědrosti. Ale ono nejde o to, jak je kdo štědrý k druhým, ale sám k sobě.

Ten systém, o kterém píšu, je založen na hojnosti, která se projevuje štědrostí. DÁVÁM a PŘIJÍMÁM, to jsou dvě strany jedné mince. A rozdíl mezi dary, které dávám a které přijímám je nulový, nic si nenechávám, jedině tak mohou ty peníze téct a tvořit. Já podpořím tebe, ty podpoříš tamtu paní, ta podpoří toho kluka atd. až se Kruh uzavře a někdo neznámý zase podpoří mě. Ale je to úplně jiná ekonomika, než která funguje teď kolem nás. V mé vizi začíná ta Nová ekonomika v malém, je nás pár, co se podporujeme, ale připojují se k nám další a další lidi, tisíce, miliony. Jak do systému vkládáme svou práci, elán, nadšení, nápady, inspiraci, tak se jeho hodnota zvyšuje, protože tohle jsou zdroje bohatství, ne peníze nebo zisk. Má práce podporuje tvou práci, tvá inspirace podporuje mou inspiraci, takhle dochází k akumulaci bohatství. Tenhle systém je štědrý k těm, kdo jsou štedří k němu, dej mu všechno (lásku, energii, soucit) a i on ti dá všechno, podpoří tě v každém tvém přání. PS: napiš mi číslo svého účtu...

Jak chci docílit čistý vzduch? Současná ekonomika jede na čistý vzduch, nasává ho do sebe a zpět chrlí sajrajt. Část lidí z toho má zisk, zbytek lidstva a příroda jsou ve ztrátě. V zisku jsou třeba doktoři, chtějí léčit lidi a protože z toho špinavýho vzduchu jsou nemocný skoro všichni, doktoři mají pré, akorát že to nikdy nekončící léčení je neufinancovatelný a státní rozpočet je v deficitu. Opět na jedné straně zisk a na druhé ztráta (třeba zdraví). Problém současného systému se jmenuje ZISK, protože kdokoliv se ho snaží vytvořit, tvoří někde jinde ztrátu. Maximalizace zisku na jedné straně vede k maximalizaci ztráty někde jinde. Globální ekonomika je ale právě na maximalizaci zisku postavená, a kde jsou ztráty? Špinavý vzduch, špinavá voda, zpludrované oceány a pralesy, miliardy chudých, nezaměstnaných a nemocných lidí. A taky špatné mezilidské vztahy, protože kdo z nás má mít právo dosáhnout zisku a kdo má mít povinnost nést ztrátu? Nová ekonomika má jiný záměr, tvoří bohatství a jeho zdroj vidí v práci, v nadšení, v nápadech a inspiraci, je založená na podpoře a konsenzu, ne na konfrontaci nebo konkurenci. A čistý vzduch je pro mě obrovským bohatstvím, takže současná ekonomika, která ho špiní, vlastně vyrábí chudobu. Dalším bohatstvím je zdraví, ale současná ekonomika tvoří nemoci atd. Projevem toho, jak si neváží lidí a jejich práce nebo inspirace, jsou chudí, nezaměstnaní, "důchodci" nebo vězni, které chrlí po tisících.

Jak chci dosáhnout čistého vzduchu? Chci tvořit takovou ekonomiku, jejímž záměrem je tvorba bohatství, čili mj.tvorba čistého vzduchu.

Jednou mě ze shora poslali sen, bylo to o chvíli, kdy tohle všechno už funguje. Do Nové ekonomiky už byla zapojená asi polovina lidstva, bohatství, které jsme tvořili, astronomicky vzrůstalo, neztrácelo se v boji s konkurencí, ale práce všech lidí v systému se podporovala, byla v harmonii. Ta druhá půlka lidstva na nás nevěřícně koukala. A my jsme si to neskutečně užívali. Vyslal jsem záměr, že chci mít k dispozici tolik peněz, kolik stačím rukama rozhazovat. Tančili jsme po ulici a prostě jsme ty papírky házeli na všechny strany, každému kolemjdoucímu jsme na potkání dali milion a když chtěl dva, tak jich dostal deset. Druhý den ty kuličky (Kč) zrušili, protože už neměly žádný význam a do nové ekomoniky se zapojilo celé lidstvo. Stále si pamatuju ten pocit, bylo to neskutečný, pořád se mi hrnou slzy do očí, prostě jsem si něco vysnil a ono se to stalo skutečností.


ONA: Taky tě chápu. Mluvíš o bohatství ducha, na což navazuje to ostatní, o hojnosti v našem nitru, kde máme všechno, z čeho můžeme čerpat a tvořit vně nás. Jenomže já skutečně mluvím o hojnosti - materiální - , o tom, kdo má nebo nemá peníze!! Chudák s miliardou na kontě a boháč bez koruny v kapse jsou krásná, duchaplná slova plná pravdy, ale realita je poněkud tvrdší. Realita tě přímo kopne do zadku, že na něm budeš mít obtisklou podrážku nebo i spadneš tím kopancem přímo na hubu a poteče ti z nosu krev nebo si vyrazíš zuby..Prostě realitu pořádně cítíš, dá ti o sobě drsně vědět a nepomůžou ti žádný vzletný slova z knížek. S realitou se učíme žít a pomáhá nám k tomu naše vnitřní hojnost, o který píšeš. Nelze vyřadit to ani to, jde to jenom skloubit.

Takže držím se při zemi, bacha na snění, bacha na euforický stavy, odvádějí mě od reality a tím i ode mne samé.

Všechno ostatní, co píšeš, může vypadat jako snění, ale není. Planeta vypadá sice oslabená a nemocná, ale nenech se mýlit, nedovolí lidem, aby ji zničili jako již mnohokrát před tím. Zatím jsme nasměrováni k vlastnímu sebezničení, zatím to vypadá blbě pro nás lidi. Ale už několikrát mělo dojít ke katastrofě a byla zmírněna, přežili jsme. Moje myšlenky, stejně tak jako myšlenky mých dětí, přátel, které znám, směřují do jediného bodu i když s různou intenzitou - pomoci přírodě, myslet jinak a chovat se jinak než se lidi chovali dosud, spatřit nebezpečí v nás samých, ale zároveň i pomoc. Naše myšlenky se spojují tím, jak o sobě víme a jak spolu komunikujeme.

Tvoř svůj plán, svůj kruh srdce, vytvoř organizaci a organizovaně pomáhej životu, moje myšlenky jsou spojené s tvými, na to vezmi jed!!


ON: chachachacha....ještě jednou si prosím přečti můj předchozí mail, není jen o hojnosti v našem nitru, je o hojnosti v celém našem životě. Neomezil jsem to, to omezení přišlo od Tebe. Taky jsem psal "dovol ostatním ocenit to, co jim dáváš", zamysli se nad tím, jestli ostatním skutečně dáváš příležitost tě ocenit a zkus vymyslet způsob, jak jim tuhle příležitost dát. A začni teď hned, dávám ti šanci.


ONA: Ale příteli, vím, jak jsi to myslel, prostě obecně duchovně o všem, vždycky to tak myslíš. Omezila jsem to, to je fakt, protože jsem z toho chtěla něco vyčlenit, co zrovna konkrétně potřebuju řešit, to je všechno.. Možná totiž asi nechci být oceňována v té formě, jak píšeš. Chci být oceněna, ale radostí a úsměvem a slovy díky a realitou, v níž se odrazí moje duchovní práce. Realita je taky duchovní, ale zase trochu jiná forma duchovna, je tady jenom pro nás, příteli. Největším oceněním pro mě bude můj vlastní pocit radosti a nekonečného míru, tohle si především musím dovolit a ten vzejde z radosti lidí, kterým pomůžu. Nemám lidem co dovolovat, buď budou chtít přijít nebo ne, buď zaplatí nebo ne, ocení mne nebo ne, jsme svobodné bytosti. Žádnou manipulaci!! Tím trochu zavání to - dovol lidem, aby tě ocenili - Ocenění přijde a nebudu přemýšlet o tom, odkud a čím a co pro to mám udělat, jak se otevřít, abych to lidem mohla dovolit, aby i oni mohli být ke mně štědří nejenom penězi a tím pádem štědří k sobě. Pak se uzavírá kruh a vše funguje. Čím víc tohle rozebírám, tím víc vidím, jaká je to motanice. Tohle slovy nevyřeším.

Tak fajn, dovolím ti, abys mě ocenil, potřebuju to jako sůl. (to není žádná ironie, oceňuj příteli, co se do mě vejde!)


ON: samá slova, ale já chci číslo!!!!


ONA: Kolik chci? Pro začátek 5 milionů. Budu potřebovat peníze průběžně. Vidím to jako ty, domek, ale u toho velký pozemek, koně, psi, kočky, žádný hogo fogo, vonný tyčinky, sošky, koberečky, čaje a podobný blbosti. Zvířata, stromy, rybník, les, jabloně a kytky. Větší domek, azyl a útočiště pro lidi, který jsou v maléru, třeba pro mámu s dětmi, která uteče před manželem nebo i pro chlapa, kterej uteče před ženou a potřebuje se srovnat..Práce kolem zvířat a pozemku vůbec..


ON: přehlížíš podstatné detaily, takzvaná ZNAMENÍ, ptal jsem se na úplně jiné číslo.... teď cítím, že jsme u kořene problému: vidíš to? vidíš to znamení? máš ho před sebou, v tomhle mailu... :-)


ONA: ZNAMENÍ - co znamená ocenění? Co to znamená za číslo? Na kolik chci od Tebe ocenit? Na sto procent.......teda zase rébusy, jo?? ((((-:

Ale přece něco, 5 mil. je sakra málo na takovou akci, alespoň 10x tolik.......((((-:


ON: tak takhle těžký to s Tebou mají tví andělé :-) Posílají Ti návody co přesně máš krok za krokem udělat, ale ty si myslíš, že jsou to jen obecný duchovní pindy, hraběci rady. Se mnou to máš mnohem jednodušší, proto mě taky požádali o pomoc v práci s Tebou. Je to jednodušší v tom, že veškerá naše korespondence je zachována, můžeš se k ní kdykoliv vrátit, znova si jí od začátku pročíst, což je u té telepatické komunikace složitější.

Máš nějaký blok na "optickém" kanálu, proto ti říkají "podívej se, vidíš to před sebou?" a podobné hlášky se zrakovými vjemy. Cítím, že kdybychom se bavili přímo, hlasem, tak si toho mého znamení všimneš okamžitě. Samozřejmě bych to znamení mohl třeba desetkrát zopakovat, aby sis ho opravdu všimla, ale to by nebyla taková zábava. A vlastně mi to Tví andělé "zakázali", prý jednou stačí, má to asi něco společnýho s tím, že telepaticky ti ty informace taky přicházejí jen jednou nebo že tě chtějí naučit si jich všimnout okamžitě. Což je důležité asi v práci s klienty. Když tam u tebe sedí, asi musíš být bystrá a pohotová a okamžitě ta znamení posílat dál ne je přehlížet.

Ale tohle všechno jsou druhořadé záležitosti, prvotní je tvé vnímání hojnosti a bohatství a vztah k sobě samé. Ta věta "dovol ostatním ocenit to, co jim dáváš" byl channeling přímo od Boha. To, jak jsi tuhle větu smetla ze stolu, ti přesně ukazuje, jak od sebe tu hojnost a bohatství odháníš a to číslo, které jsi přehlédla, je přesně tím otevřením se, kterým ostatním dovolíš ocenit tě. ČÍSLO JE OTEVŘENÍM!!!!

Jo, tahle lekce končí zítra, asi ve 12 hodin, udržovat to znamení funkční chce dost energie, kterou tam posílám a prostě jsem se s Tvými anděli dohodl, že tehdy se můžu odpojit. Když si do té doby uvědomíš, o co jde, skvělé, když ne, zkusí to jinak. Dají ti jinou šanci :-)

Tví andělé jsou fakt vtipálci, to je prča, akorát že tyhle fórky nefungujou, když se prozradí poita. A moje lekce je udržet na uzdě svou užvaněnost, netrpělovost a lítost nad Tebou, abych ti neprozdadil víc, než je funkční a tím ti nezkazil zábavu. Z lítosti bych ti toho mohl říct víc a ty by sis musela vytvořit nějakou další lekci.

Držím Ti palce, PS: hledej....


ONA: A sakra......

Poslyš, ty jsi pěkný šoumen, víš to? Víš taky o co skutečně jde?? Jestli ano, pak jsi Gandalf. Pochopila jsem to číslo a taky asi to znamení, ale celek ještě úplně ne. Myslím, že pochopit to můžu jenom já, pokud nejsi o kus přede mnou, čemuž bych se nedivila. Normálně mám husí kůži, co se zase mezi náma odehrává.

To znamení je ten smajlík, že? Obyčejnej optickej blok, blbost, co mi brání skutečně uvidět číslo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


ON: prdlajs...prostě to PRAVÉ číslo napiš do mailu, čekám od tebe čistý mail jen s tím jediným číslem, které vyjadřuje tvou ochotu přijmout hojnost do svého život


ONA: Už se mi to několikrát podařilo ,skutečně jsem viděla čísla, ale ne všechna. Třeba z 9 jen pět nebo jsem viděla 4, tak jsem je vsadila, vyšla, ale je to málo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ten pocit, když mi vyšla úplně všechna je naprosto nepopsatelnej, prostě to funguje, jde to, jenom se zbavit nějaký blbý bariéry. Pokaždý mi naskáčou první tři rychle a bez problémů, ale další už jsou v mlze. Vím, že k ničemu je pocit euforie a chtění, ten mě vždycky zavedl mimo. Umím se napojit i na čas, to bylo první, co jsem se musela naučit. Nedávno mi řekli, že pod sebou mám tabulku, tak ať se pořádně podívám. Dívala jsem se a viděla zakřížkovaný čtverečky, ale přečíst se mi podařilo jen jedno jediný(vyšlo). Když jsem skončila s díváním, zeptala jsem se jich, jestli jsem dobře a oni mi s povzdechem řekli, že jsem všechno obrátila. Taky jo...Takhle chci získat peníze. Ví to jenom dcera a teď ty. Kdybych se zbavila toho bloku, mohla bych si kdykoliv vzít, kolik potřebuju a nikoho bych nezatížila. Učím se to asi 2 roky, nejhorší bylo najít čas, strefit se do dnu, kdy budou tažený. To jsem nějak zvládla, teď to vidění. Prý se mi to podaří...


ON: proč zakládáš novou řadu mailů? vnímám to jako útěk od toho znamení, ale já tě nenechám utéct a obnovuju tu původní řadu. PS: Znamení se samozřejmě propadá s každým dalším mailem stále hloub a hloub.

To číslo znáš ty, já ne (ale mám své vlastní), je naprosto konkrétní a tipovat ho je dost neefektivní, protože má obvykle nejméně deset cifer :-)


ONA: Začínám! Posílám svoje číslo!

ON: MAILEM!!!!

ONA: 1728584103



ON: hmmmmm, jsi si jistá?

Když ho srovnám s tím svým číslem, tak se mi zdá, že jsi úplně vedle.

Tohle není o střílení od boku, jde jenom o to si znova přečíst tenhle mail a najít to místo, kde se tě ptám, jaké číslo od tebe chci :-)


ONA: Vždyť ses ptal na jediný číslo, na číslo mýho účtu!!


ON:skvělé, to je číslo hojnosti :-) akorát že na tohle číslo ti žádná hojnost nepříjde. Chybí ti totiž kód banky. To jsou ty detaily

Takže znova


ONA: Ty si ze mě děláš celou dobu prdel, viď? K čemu ti bude celý moje číslo? Nenapsala jsem ten kód schválně.


ON: nech se překvapit


ONA: Ale i kdyby to byla jenom prdel, dotáhnu to do konce : 1728584103/0800


ON: já taky :-)


ONA: Teď jsem ti předvedla názornou ukázku, jak mě každej chlap oblbne hned napoprvé. Pak se nemám čemu divit.


ON: a je to. hojnost přichází :-) mé číslo hojnosti je 2255449001/2400







A jak se to líbilo Vám, milí čtenáři? Jak si vážíte svého času, který jste strávili čtením téhle povídky? Jak si ceníte inspirace od jejich autorů? Chcete podpořit realizaci toho, o čem píšou? Čísla jejich účtů jsou pravá J


Ilumauir a Innielf 13. až 16.srpna 2007