Proč jsem nevolil

Bylo to poprvé v mém životě, když jsem mohl jít k volbám, ale nešel jsem. Proč? Velmi se nad svými důvody nevolit zamýšlím a probírám to v sobě mnohem víc než tehdy, když jsem volil. Změnil jsem se, na rozdíl od politiky a politiků. Dříve jsem posílal do politiky mnoho své pozornosti a energie, rozčiloval se nad tím, co se tam děje, vzýval jedny a nadával na druhé. Teď mi to je jedno, je to jako pozorovat život myší v klícce nebo rybičky v akváriu, prostě skutečný život je tam venku.

Věřil jsem tomu, že politici jsou od toho, aby řešili problémy lidské společnosti, věřil jsem, že se musím aktivně zapojit a tím ovlivním průsob řešení, věřil jsem, že i můj jediný hlas se stává vůlí národa. Tahle má víra padla v okamžiku, kdy jsem pochopil, jak problémy v lidské společnosti vznikají a jak se řeší. Od té doby vím, že politika není řešení, ale součást problému a podpora politikům prostřednictvím voleb je jako léčba alkoholismu rumem. Platí totiž, že problém může vyřešit jen ten, kdo ho způsobil a nemůže ho za něj vyřešit nikdo cizí.

Politici nedokázali nikdy vyřešit žádný skutečný problém lidské společnosti, ani jeden jediný. Ano, neustále řeší problémy, od rána do večera se nezastaví, slibují řešení na počkání a jsou za to královsky placeni, řeší ovšem jen problémy, které sami způsobili. Oblíbeným koníčkem je, že jedni politici vytvářejí problémy pro druhé politiky. Funguje to jak časově, kdy současní politici řeší to, co zpackali jejich předchůdci, tak i polohově, kdy si své problémy posílejí přes hranice (okresní, krajské i státní).

Ty skutečné problémy, které způsobují současnou situaci lidstva, jsou ovšem mimo kompetence politiků a proto je politika nevyřeší. To, co je skutečným důvodem lidského utrpení, jsou nefungující mezilidské vztahy, neexistence povědomí o tom, kdo skutečně jsme, proč jsme na téhle planetě, co je smyslem našeho života. Tohle za nás politici nevyřeší, ale právě ve změně našeho chápání a prožívání těchto věcí leží skutečný klíč k řešení globálních problémů.

Politika je omamná droga, která má ošálit naše smysly. Je to hračka, které zaměstnává naší mysl a odvádí naší pozornost od nás samých, od našich tužeb a přání. Je to nástroj manipulace, díky kterému jsme pod kontrolou a nezabýváme se myšlenkami, které mohou zbořit současný systém. Dát nám prostor pro ponoření se do svého nitra nebo srdce je pro politiky nebezpečné, protože to, co tam nacházíme, jsou vize světa, kde oni nejsou vůbec potřeba.

Politika má velmi mnoho společného s mesianistickými náboženstvími, funguje stejně. Vzbuďte v lidech strach z „konce světa“ (poplatků, reforem) a nabídněte jim spásu či spasitele a máte je v hrsti, ovládáte je pomocí strachu. A pomocí tohoto strachu se také tvoří mocenská pyramida, v čele s „vládcem“ a s ovládanými pod ním. Ze shora dopadá moc a vzhůru vzlínají peníze, dřív se to dělalo brutálně, dnes mnohem jemněji, ale princip je pořád stejný. A stejný je také důsledek, lidé ztrácejí sílu ovlivňovat a řídit své životy a stávají se loutkami v rukách politiků.

Rozhodl jsem se tento systém sabotovat nebo ignorovat a být mimo něj a proto svou pozornost zaměřuju na svět, který tryská z našich srdcí a který už teď žije v našich snech, na planetu lásky, míru, harmonie mezi národy, spolupráce mezi lidmi, kde každý z nás může být tím, kým skutečně je a svobodně dělat to, co mu srdce velí. Tohle je má cesta.

HT komunita 2008