Slunko se už sklání
na své pouti po nebeské báni
pomalu už soumrak nastává
já vidím milá ústa tvá
jak věští milování
Pak večer nadešel
a jen tobě já něžné písně pěl
když mezi stromy šli jsme ve dvou
a lásku já ti vyznal písní jednou
při tvém polibku jsem však oněměl
A náhle noc tu byla
a ty jsi kvetla jak noční víla
za svitu Měsíce, jenž kolem se rozprostřel
jen já však na tvou krásu zřel
na krásu, kterou láska sila
Půlnoc se už překulila
noci, o které se snívá
tvé rty jsou jak sladký džem
tvé oči jak žhavý diadém
takové jen tehdy dívka mívá
Pak jsme spolu v trávě snívali
a na hvězdy se spolu dívali
krásné jak život sám
který dal tu noc nám
a přitom se něžně líbali
Pomalu úsvit nastával
a noc, ta byla v dál
stále však slyším tvůj tichý dech
jenžs po té noci měla na svých rtech
když kohout kokrhal
Zrodil se opět bílý den
a noc se zdála jako sen
jenž se už nenavrátí
noc, která jen jednou má se státi
pak musíš z ráje ven
Písmák 2002, 1990