Ruská touha pomoci

„Historie učí, že Rusko vždy pomáhalo slabším," uvedl v Polsku ruský ministr Sergej Lavrov. Ano, s touhle ruskou touhou pomoci máme my sousedé Ruska své zkušenosti. Pomáhají všude, kam přijedou na svých kozáckých koních nebo tancích.

Putin a Medvěděv nás vyzývají, abychom lépe chápali Rusy a jejich motivy. Učiňme tak a využijme obyčejnou psychologii a analogii s mezilidskými vztahy. Vždyť i mezinárodní vztahy jsou vztahy mezi lidmi.

Normální lidé i národy mívají problémy. Ale v mezinárodní politice i obyčejném životě se to má tak, že problém může vyřešit jen ten, kdo ho způsobil. A jedině když vlastními silami vyřešíme problémy, které jsme si sami způsobili, můžeme se poučit a posunout dál. Ostatní mohou jen se soucitem přihlížet a maximálně nás s láskou podporovat. Ve chvíli, kdy se nám někdo cizí pokusí „pomoci" a snaží se ten problém vyřešit za nás ať z dobrého úmyslu, z lásky nebo z lítosti, dělá víc škody než užitku. Bere nám totiž z rukou sílu a moc, které máme a které můžeme použít na vyřešení svého problému.

A přesně tohle dělají Rusové, když touží pomáhat kdekomu. Když říkají, že touží pomoci, sousedé prostě slyší „toužíme po moci" a přesně takto chápeme tu ruskou bratrskou „pomoc". Cpou se prostě všude tam, kde můžou zvýšit svou moc a kde jí můžou druhým sebrat. Činí z nás, svých sousedů v problémech, bezmocné a neschopné, staví se do role moudrého otce a ostatní jsou prý jako zlobivé děti. Tohle „pomáhání" nefunguje ani v rodinách ani mezi národy. Když se takhle snaží „pomáhat" rodiče dětem, končí to hádkami a třískáním dveří, mezi národy jsou z toho války.

Rusové si stěžují, že prý je nechápe, že prý chtějí pro druhé jen dobro a sami nehledí na své pohodlí a my jsme prý nevděčníci, kteří zaslouží potrestat (nejlépe jaderným útokem). Jejich chování připomíná zhrzeného rodiče, který se „obětoval" pro své děti a ony na něj teď kašlou a on nechápe proč. Je to tím, že Rusové (jako mnozí rodičové) mají sami velký problém a to se svým chováním k druhým, ale i k sobě samým.

Za prvé, nejsme ruské děti a nikdy jsme jimi nebyli. Za druhé, o žádnou pomoc je nežádáme. Za třetí, své problémy si vyřešíme sami. Jsme samostatní a dospělí občané v plnoprávných státech či kulturních národech a nepotřebujeme „patronát" Rusů, pokud ti touží řešit problémy, ať se vypořádají se svými. Hlavní problém Rusů a jejich politiků je, že jsou nedoslýchaví, proto přátelé křičme!!!

Podpis: sousedé Ruska
 

iDnes 2008