Těžké je mlčet, když cítíš bolest

Ivča: Těžké je mlčet, když cítíš bolest.Těžší je ale mluvit, když tě nikdo neposlouchá...

Ilumauir: ta magická věta, která to změní je: "prosím, můžeš mi věnovat pozornost?"

Ivča: né vždy tato magická věta zabírá...

Ilumauir: taky jde o to, co následuje, pokud je to proud výčitek a požadavků, nikdo ti pozornost věnovat (čili darovat) nebude. Mnohem snadněji druzí pozornost udrží, když s nimi sdílíš co právě prožíváš a co skutečně chceš pro sebe (ne od nich).

Ivča: je těžký když se snažíš dělat všechno pro to, aby někteří byli šťastní, a je to i přes to všechno nezajímá...a když si s nimi chceš promluvit, jen Tě odbudou...

Ilumauir: ano, to znám...krokem dál je pochopit, že ty nikoho druhého šťastným neuděláš, protože je to jeho vnitřní rozhodnutí a vnitřní stav bytí. Prostě ať ty uděláš cokoliv, ten druhý se zcela nezávisle na tobě rozhoduje, jestli bude šťastný nebo nikoliv. A je funkční zaměřit se na své vlastní štěstí nezávislé na tom, co dělají druzí. Sdílej s nimi, co by tě udělalo šťastnou a nech jim volnost v tom, jak budou reagovat

Ivča: Já vím, každý se rozhoduje sám za sebe jestli bude šťastný, nebo ne....Jen někdy to od těch lidí zamrzí...

Ilumauir: to chce hluboký nádech a výdech a to zamrznutí zmizí, nejsi zodpovědná za jejich štěstí, jen za to svoje

Ivča: já vím, ale neříkej, že Ty ses o to samé nikdy nesnažil...

Ilumauir: říká se "nikdy neříkej nikdy...", ale už hodně dlouho jsem tyhle snahy neprovozoval. Nesnažím se o to, aby druzí byli šťastní, ale soustředím se na svoje štěstí a radost, ale věřím tomu, že ta radost je nakažlivá a že se na druhé přenáší. Prostě jí vyzařuji a druzí se přidají. Samozřejmě mě často dělá radost pomáhat druhým, ale nedělám to proto, aby oni byli šťastní, ale protože jsem šťastný já - vnímáš ten rozdíl?

Ivča: ano, vnímám ten rozdíl, a máš pravdu asi bude lepší se soustředit raději na vlastní štěstí....



19.1.2011