Úkol Týmu lidstva

 „Musíte si vybrat mezi malou myšlenkou a velkou myšlenkou. A jestliže si vyberete velkou myšlenku, všichni vám budou říkat:
‚Hej, co to znamená?‘

A vy budete moci říci:
Znamená to, že jsme všichni součástí jednoho celku.
Znamená to, že existuje jen jediný Bůh a tomu je lhostejné, zda jste katolíci, protestanti, židé, muslimové, hinduisté nebo Mormoni. Je mu lhostejné, zda máte nějakou víru.
Znamená to, že pokud budete milovat jeden druhého, všechno ostatní se o sebe postará.
Znamená to, že nikdo není lepší než druzí.
Znamená to, že přírodní zdroje patří všem lidem na celém světě.
Znamená to, že nikdo nic „nevlastní“ – že nevlastní ani zemi, která je naším domovem, ani lidi, kteří jsou jejími obyvateli.
Znamená to, že svoboda je podstatou Života, že to není něco, co si musíte zasloužit, že to je něco, čím JSTE, a že každá snaha omezit svobodu je snahou omezit sám Život, který bude obnovován duší na všech úrovních, dokud se duše, která JE svobodou, nezačne plně vyjadřovat v každém okamžiku.
Znamená to, že láska si neklade žádné podmínky a že nemá žádná omezení a že každá snaha omezit lásku je snahou omezit sám Život, který bude obnovován duší na všech úrovních, dokud se duše, která JE svobodou, nezačne plně vyjadřovat v každém okamžiku.
Znamená to, že radost je přirozeným stavem vašeho bytí a že ji nejlépe prožíváte, když ji dáváte druhým.“
…
„Tohle by mohlo být úkolem Týmu lidstva! Lidé na celém světě by mohli zakládat různé studijní a podpůrné skupiny. Mohli by organizovat různá školení, semináře a vzdělávací programy.
Mohli by organizovat diskuzní skupiny, které by se pravidelně scházely a debatovaly o problémech života v jedenadvacátém století. Mohli by pořádat veřejné akce, kterým by se říkalo Budování zítřka a které by získaly podporu široké veřejnosti. A to by nebylo ani zdaleka všechno!
To bude teprve začátek. Mnoho lidí a mnoho organizací tuto výzvu přijme. Někteří lidé to už dělají.
Mám dojem, že Nová duchovnost, o které tu mluvíš, vyzývá lidi k plnějšímu životu. Až budou lidé chápat sami sebe jako SOUČÁST Boha, jejich pohled na realitu se změní do takové míry, že se život na celém světě stane něčím, čím ještě nikdy nebyl.“

(Neale Donald Walsch - Bůh, na kterého čekáme, překlad Jan Brázda, PRAGMA, Praha 2004)