Vesmír je stroj na záměry

 Chci na stránkách svého blogu nabídnou jiný pohled na události v tomto světě. Tenhle pohled nehledá rozpory mezi odpůrci či zastánci čehokoliv, ale naopak se zaměřuje na hledání toho, co mají všichni společné, na čem se dokáží shodnout. Současný konfrontační styl politiky i žurnalistiky akorát podněcuje vášně, nenávist a zášť a netvoří to, co z hloubi duše chtějí všichni lidi na téhle planetě, harmonii, radost, mír a lásku. Lásku podvědomě chceme všichni, ale myslíme si, že je jí na světě málo, že k tomu, abychom jí dostali, musíme o ní tvrdě bojovat. A pokud nám jí druzí lidé nechtějí dát dobrovolně, musíme si jí vzít násilím, donutit ostatní, aby nám naslouchali, vnímali nás a milovali.

Co má ovšem tohle násilí společného s láskou? Nic. Je to válka, boj o život. A tahle válka neprobíhá někde daleko v Iráku nebo Afghánistánu, ale v našich hlavách, v našich rodinách, v našich médiích, v politice, ekonomice, v celé společnosti. Žijeme ve válečném stavu a kážeme celému světu, že chceme mír. Bojujeme proti radarům, základnám, globálnímu oteplování, okupacím a stejně bojujeme se svými dětmi, rodiči, spolupracovníky, s vládou a hlavně a především sami se sebou. Na všem vidíme chyby, nic se nám nelíbí, každému dokážeme poradit, co by měl nebo neměl dělat. A nikdo nás neposlouchá. Proč? Co děláme blbě? Co vlastně chceme? Opravdu chceme prožívat tenhle nefunkční život, co se odehrává kolem nás? Opravdu nás těší ty nekonečné hádky a spory, kdy se pokoušíme převálcovat argumenty všechny, kteří se nám nelíbí? Nebo už si konečně uvědomujeme, že tohle nás opravdu netěší a chceme to začít dělat jinak? Všechno je o záměru. Tenhle vesmír je stroj na záměry. Vhodíš záměr, vrátí se ti výsledek. Pokud nevíme, co tam házíme, vesmír nám vrací věci nebo události, které se nám nemusí líbit. A většina lidí neví, jaký záměr posílá vesmíru. Jejich nevědomé záměry si protiřečí, jsou v konfliktu se záměry jiných lidí, dnes si přejí to, zítra ono. Výsledkem je obrovský zmatek, utrpení a bolest. Ale my sami jsme tvůrci toho všeho a protože si to neuvědomujeme, obviňujeme z té své bolesti všechny kolem sebe, může za to opilý manžel nebo záletná manželka, zlobivé děti nebo nesnesitelná tchýně, za zbytek pak může vláda, komunisti, ODS, Američani a marťani. Prostě obviníme kohokoliv jen abychom nemuseli připustit, že zodpovědnost je na nás. Vesmír realizoval záměr, který jsme mu vyslali. Pokud ale místo štěstí a radosti nám vesmír vrací bolest a strach, náš záměr je nefunkční. Ale jsme svobodní, můžeme svůj záměr změnit, můžeme ho změnit tak, aby tvořil to, co chceme. A to platí na všech úrovních, na naší osobní, společenské, národní i globální. Jako civilizace nevíme, co chceme, nevíme to ani jako národ nebo společenství a tak se kolem nás ve světě dějí věci, které se nám nelíbí. Je nejvyšší čas začít si naše záměry uvědomovat, uvědomovat si spojení mezi událostmi a našimi záměry, které je tvoří. A hledat jiné záměry, které začnou konečně tvořit to, co opravdu chceme. Ve své rubrice chci právě pracovat se záměry, které letí světem a ukazovat, co vlastně tvoří. A chci reagovat na aktuální dění, protože většina politiků, českých, zahraničních, vládních i nevládních je ve vleku svých nevědomých záměrů a podle toho taky současná situace vypadá. Je to čurbes, který se nelíbí už vůbec nikomu. A první krokem, jak to změnit, je uvědomění.

iDnes 2007