Bylo nebylo. Příběhy na této stránce se tak nějak staly. Možná že probíhaly ve fyzikální realitě trošku jinak, ale určitě jsem je prožil ve svém srdci. Jsou zde povídky a příběhy několika různých typů. Miluju ty ze života psané lehkým perem, ke kterým mě inspirovaly každodenní situace. Sem patří třeba Odborník přes prsa, Která kočka je rezatá? nebo Nové brýle. Druhou sortou jsou taky povídky ze života, ale mého vnitřního a trochu imaginárního. Z nich mohu doporučit Kampak vede šipka?, Kráska na ulici nebo Pochodeň. A pak jsou tu vzpomínky na minulé životy, ne všechny jsou zveřejnitelné, ale vybral jsem aspoň dva, z dávno zaniklého světa, kterému jsme říkali Zatopená země a ze severní Ameriky 16.století, Šaman. Na závěr bych ještě upozornil na pár fiktivních rozhovorů, kde pronikám k moudrosti ve mě - Než kohout zakokrhá, O Kopretině a Růži nebo Poutník. Přeju příjemné počtení.
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
Básničky jsem začal psát v roce 1990 a užíval si první svobodné jaro. Bylo to první mé spojení se spiritualitou uvnitř a vše z mých hlubin tryskalo bez cenzury. Ale některé básničky se mi líbí dodnes. Z toho prvního období, které skončilo v roce 1994, mám rád třeba Lucy, Snílek nebo Sedím u okna. Pak mi poklesla inspirace a psal jen občas, tady je dobrá třeba básnička Deset tisíc dnů. V létě 2002 jsem pak objevil server Písmák a celou dovolenou psal Prázdninové verše, nejlepší z nich je asi Nahý v trní. Od té doby mě občas políbí múza - Holubice, Nahá malířka či Čekám na Tebe, Lásko. Taky rád skládám písňové texty - Tancuj se mnou a Feel.
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————